Rodové jméno 

Reiner

Za oblast původního rozšíření jména a rodiny Reiner můžeme považovat nepříliš rozsáhlé území na rozhraní benešovského a táborského okresu ohraničené městy  Benešov - Český Šternberk - Vlašim - Chýnov - Mladá Vožice, kde se většina z rodin v soupisech v roku 1793 a v prvních matrikách vyskytuje.

Podle Soupisu Židů z roku 1793 žili Reinerové na osmi místech království Českého – v Kouřimském kraji to byly 2 rodiny v Českém Šternberku, 2 rodiny v Petroupimi patřící k Římovické svobodné čtvrti u Vlašimi a 1 rodina v Teplýšovicích. V Berounském kraji se objevují stejné 2 rodiny opět v Petroupimi , tentokrát chybně lokalizované ke Konopišti, 1 rodina v Říkově. V Táborském kraji 1 rodina v Nové Cerekvi a v Plzeňském Kraji 1 rodina v Chodové Plané. Podle matrik, které jsou ovšem přibližně o 25 let mladší, pochází zkoumaná rodina Reinerových z Mladé Vožice a okolí. propojení na rodiny ze Soupisu se zatím nepodařilo najít.

Nejstarší v matrikách dohledaný člen rodiny je Jonas Reiner žijící ve Staré Vožici. Jeho existence je doložena ze zápisů o narození vnoučat. Jonas měl nejméně čtyři syny a s největší pravděpodobností také dceru. Salomona (?- 1866), Jakoba (1818 - 1881), Simona (? – před 1870) a Michaela (? - ?) a dceru Františku, o které usuzuji, že mohla patřit mezi jeho starší děti, tedy narodit se před rokem 1818. Vzhledem k charakteru zápisů se příliš detailů o Jonasovi nedozvídáme, kromě toho, že byl dědem narozeného dítěte.

Zatímco v matrikách se ponejvíc vyskytují zápisy vztahující se k rodinám a potomkům dvou Jonasových synů, Salomona a Jakoba, o potomcích dalších Jonasových synů, Simonovi a Michaelovi moc informací není, stejně jako o případné dceři. Ani o dětech Jonase toho archívy moc neříkají. O vztahu Jonase - otce a Františky - dcery mohu navíc pouze spekulovat. V roce 1836 bylo do matriky zapsáno narození Jonashe Reinera v obci Pavlov, otec není udán, matka Frantycka Reinerová. Ani rodiče Frantycky nejsou oproti zvyklostem zapsáni, generačně by ale odpovídala synům Jonase. A protože i některá další vnoučata Jonase se rovněž narodila v Pavlově, domnívám se proto, že Jonas je otec Frantycky.

Simonovo narození nebylo v matrikách nalezeno, zemřel ale před prosincem 1869, neboť operát sčítání obyvatel z toho roku uvádí jeho ženu jako vdovu. Simonova manželka byla Marie Simak (1810 Rodná – 10.9.1873 Pavlov). Jejich synové byli Jonas (*1837), Joseph (*1838) a dcera Ewa (*1844 Pavlov č.11), švadlenu, provdanou v roce 1876 v Mladé Vožici  za Davida Vogla a syn Israel (*1846). Simon se usadil v Pavlově, vesničce spadající pod Mladou Vožici, v současné době již k ní připojená, nicméně o dalších osudech Simona a Marie ani jejích dětí není zatím nic známo.

Michael se snad narodil v Mladé Vožici. Vzhledem k datu narození dětí lze usuzovat, že snad byl nejmladší syn Jonase. Kdy zemřel se také neví. S manželkou Franciskou Pollak z měl syna Josefa (*1866 Bzová č.21)  a dceru Theresii, která se narodila kdesi v Bavorsku v okrese Neustadt (*7.7.1868). Ani o této větvi není nic víc známo.

Salomon Reiner se narodil patrně v Mladé Vožici, záznam o jeho narození nebyl nalezen. Jisto je pouze to, že jeho náhrobek stojí na hřbitově u Elbančic (původní, dnes již nepoužívaný název lokality je Založí) a že zemřel v roce 1866. Jeho manželkou se stala Rosálie Pachner narozená snad kolem roku 1800 v Alberovicích ( dříve psáno Arbelovice, německy pak Arbelowitz), obci cca 2km od dálničního sjezdu č.66 na D1. Rodina měnila místa pobytu, soudě podle míst narození dětí. Otec Salomon si patrně dost hleděl práce a na vyřizování u úřadů asi pohlížel poněkud s despektem. Na oznámení narození svého prvního dítěte si nenašel čas plných 24 let a i u nejmladšího syna čekal 6 let! Zápis o narození nejstaršího syna Karla (*1828) se objevuje společně se zápisy o narození ostatních bratří, přičemž okolní zápisy (mimo rodinu) jsou z roku 1852! Svou roli mohla samozřejmě hrát i skutečnost častého stěhování i změny povolání. Dlouhá doba uplynulá od narození je znát na zápise u Karla, kde je stejná osoba zapsána jako babička i jako matka (nebo byl zapisovatel zmatený při množství najednou zapisovaných dětí). Buď jak buď, Salomon je uváděn jako obchodník, k stáru pak jako řezník. Podle všeho bydlel střídavě ve Lhýšově (v té době jmenoval Ehlýšov neboli Ehleischow) a ve Vosné (Wosna). Salomon a Rosálie měli spolu šest dětí: výše zmíněného Karla (*1828), Moisese neboli Mojžíše (*1833), Jonase (*1831), Jindřicha (*1837), Simona (*1839) a Aloise (*1844). Rosálie zemřela 21. ledna 1878 v Mladé Vožici 163 a je pohřbena rovněž v Založí, stejně jako většina Židů ze širokého mladovožického okolí.

Poslední z Jonasových synů byl Jakob se narodil zřejmě v 1816. Také Jakob měl být obchodník, stejně jako jeho bratr, nicméně podle dosud nalezených zdrojů pracoval jako pomocník při výrobě papíru. V roce 1869 bydlel se svou rodinou ve Staré Vožici č.18 v domě křesťana Jana Hladíka. Se svou manželkou Annou Sinek (1820 Lomná nebo Rovná – 1882 Ratibořské Hory) měl nejméně šest dětí. Rovněž Jakob byl ve vztahu k oficiálním zápisům do matriky poněkud laxní, své děti nechal zapsat také skoro najednou, jakoby využil možnosti tak učinit při ohlášení narození dcery Johany, když nechal zapsat její starší sourozence. Jakob zemřel v 63 letech ve Staré Vožici 27.února 1881 na stařeckou sešlost, nebo, jak se tenkrát říkalo, na marasmus. Jeho manželka Anna, dcera Abrahama Sinka a Sáry, zemřela v Ratibořských Horách 13. března 1882. Jejich děti byli podle matričních záznamů Jonas (*1842), Rosalie (*1844), Barbora (*1846), Johanna (*1849), Sara (*1855) a Moises (*1859). Sčítací operát z prosince 1869 uvádí pouze dvě děti – Barbaru z udaným rokem narození 1850 a Možiše narozeného 1859. Barbara pracovala jako služka v Třešti, desetiletý Možiš byl žákem školy. O ostatních dětech není zmínka. Nabízí se možnost, že Sara, které mělo být 14, zemřela; otazník je u Johanny, které mělo být 20, tedy mohla být již vdaná nebo pracovat kdekoli v monarchii, stejně jako její starší bratři, a tím by mohla být zahrnuta do sčítání obyvatel jiné obce.

O Jakobových dětech není moc zpráv. Nejstarší Jonas se oženil s Rosalií Gut a v roce 1864 se jim v obci Pohnání narodila dcera Johanna. Rosalie Reinerová se v roce 1867 vdala za Veita Harta. Moises, povoláním sběratel hadrů, si vzal za ženu Sofii Hermanovou. Z jejích rodinné štěstí ale nebylo moc velké – narodil se jim sice prvorozený syn Rudolf (jeho další životní data jsou nám neznámá), ale další dítě, Jakob, zemřelo jako tříměsíční a další chlapec se dokonce narodil mrtvý. Další osudy této rodiny a rodiny bratrů zatím nejsou známy.

 

O nejstarších synech Salomona Reinera Karlovi, Simonovi a Aloisovi nevíme vůbec nic. Zato o Moisesovi, který užíval jméno Moric, a o jeho mladším bratr Jindřichovi máme poměrně dost záznamů v matrikách, neboť jejich rodiny se utěšeně rozrůstaly.

Moric se narodil, jak už řečeno, 3.7.1833 ve vesničce Vosná č.17 (Vosná je dnes součástí obce Šebířov). Z jeho života se ví jen to, co se dochovalo v matrikách nebo jiných dokumentech uložených v archívech. Měl požehnaných 13 dětí, přičemž jeho žena porodila dětí dokonce o jedno víc - 14. Manželka Kateřina (1.4.1845 v Babčicích) byla dcera nájemce dvora v Šebířově Josefa Winternitze a jeho ženy Marie Polak (někdy se uvádí také jméno Barbara). Původní povolání Morice není známé. V konskripci (soupisu) obyvatel Mladé Vožice z roku 1857 není uveden, koneckonců by mu bylo teprve 24 roků. O nějakých deset let později se ale v dochovaném operátu sčítání obyvatel z roku 1869 uvádí, že Moric je samostatný obchodník v dobytku (doslova „dohobytku“, asi chyba písaře). Bydlel v domě č.p.163 spolu se ženou a dětmi Johannou (*1865) a Sigismundem (*1867) a třemi římsko-katolickými pomocníky – řezníkem Karlem Burianem, jinak též vojínem na stálé dovolené v Táboře, a dvěma pomocnicemi v domácnosti, Annou Nevařilovou a Josefou Sládkovou. Zdá se, že někdy kolem roku 1879 1880 se stává nájemce dvora ve Smilových Horách. Jeho děti mají mají uváděno místo narození Mladou Vožici (poslední je Hugo), počínaje dcerou Marií jsou uváděny Smilovy Hory č.1. V roce 1880 se při sčítání obyvatel uvádí, Moric a manželkou Kateřinou a sedm dětí, poslední je Hugo (*24.11.1880 v Mladé Vožici č.163). Dvě nejstarší děti, Johanna a Sigmung jsou na studiích v Praze. K operátu jsou přiloženy lístky z mladovožické matriky o narození synů Zikmunda, Maxmiliána a Emanuela. Ten není mezi potomky vůbec uváděn, není jasné, zda zemřel (pak proč doklad o narození?) nebo zda jde o opominutí při vyplňování  formuláře. Spolu s Reinerovými žije s domě zaměstnanec („hospodářský“) Josef Katz z Chlístova (*1855) a uvedena je i jeho příbuzná Marie Katzová. Dorozumívacím jazykem byla u Reinerů čeština. Ve Smilových Horách pak Moric zůstává až do předání hospodářství synovi. Ve starších dobách se jméno Reiner v matrikách Smilových Hor vůbec nevyskytuje, uvádí se pouze jméno Poláček (Polatschek). Moric 23.10.1914 zemřel, s největší pravděpodobností v Pacově, kde je pohřben. Životní data Kateřiny jsou neznámá.

  Graf rozrodu rodiny

Návrat na Genealogii.  /  Back to Genealogy

Návrat na Hlavní stránku  /  Back to Main Page